Ve třetím finálovém zápase hokejbalové extraligy získal tým Kladna matchball. Vede totiž nad Škodou Plzeň v sérii 2:1 díky tomu, že v bojovném duchu přetlačil svého soupeře v poměru tři ku jedné. V pořadí čtvrtý zápas se hraje v Městské hokejbalové aréně v neděli od 17:00.

Omluvím se teď předem každému, koho by zajímala pouze zápasová fakta a nikoli obloha, kterou hodlám v rámci tohoto článku připojit. Nebude to tak stručné, jak si občas někdo postěžuje, jiný snad naopak bude rád, že si dnes počte.

A právě stručnost by mohla být prvním bodem, o který se článek opře. Jak by si čtenář klubového webu představoval článek o utkání? Jaký je recept na "reportáž", která by uspokojila každého, tedy byla srozumitelná, věcná a v neposlední řadě pravdivá, když kupříkladu každý druhý zákrok je vnímán oběma stranami odlišně? A to je tu ještě nezaujatý divák... A považuji za nutné napsat, že tyto otázky jsou pouze řečnické. Nechtěl bych na ně dostávat odpovědi, ani jimi do nikoho dalšího klovat, ale pouze naznačit, že náš článek ilustruje náš pohled (pokud snad mohu hovořit za tým).

Bylo mi vyčteno, že v posledním článku z Plzně jsem použil nevhodný dovětek „soupeř vyhrál s odřenýma ušima (a místy i uplakanýma očima)“. Prý je nepravdivý. Četl jsem rozhovor s útočníkem Západočechů v tamějším médiu (nic proti němu, je to skvělý hráč s nasazením a prostě vším potřebným). Ten si jasně postěžoval, že Kladno hraje zákeřný hokejbal na hraně únosnosti a seká za zády rozhodčích. Nikoho z nás však nenapadlo nad tímto ani pozvednout obočí.

Je přeci jasné, že pohled hráče, jenž zápolí o titul, musí být k soupeři nevybíravý. Mlčením se nikdo z nás k výše zmíněnému pochopitelně nepřiznává. Uvádím daná slova pouze pro ilustraci. A zároveň si kladu otázku, v čem jsem překročil pomyslnou mez.

Dá se vůbec k tak vypjaté fázi sezony přistupovat jinak, než se zápalem a zaujetím pro hru, pro tým? Lze namítnout, že od zápalu jsou hráči, zatímco ti, kdo za nimi stojí, by si měli udržovat odstup. Inu dobrá, ať už ale odstoupím metr, dva nebo tisíc, pořád si stojím za tím, co jsem viděl. A jestli je toto poznávací značka špatného funkcionáře (honosně rečeno), pak jím tedy jsem.

Nikdo z nás nechce plakat nad rozlitou sklenkou mléka, ač například druhý online přenos z Plzně tvrdil opak - jak jen si to Kladno pořád na něco naříká. Možná to bude vypadat jako tuctový předvolební slogan, ale "my to vážně myslíme upřímně". Tady není úplně jasné, co tím chce básník/funkcionář říci. Kupříkladu ke konci druhého utkání na hřišti soupeře v poslední minutě při power-play Alpiqu údajně jeden z plzeňských hráčů ze střídačky napadl kolem probíhajícího hráče Kladna. Důvod, proč používám slovo údajně, je prostý - situaci jsem na vlastní oči neviděl. Jelikož však věřím zhruba desítce vlastních hráčů, již by se pod tuto skutečnost podepsali krví, bylo by nasnadě vytáhnout záznam z některé z přítomných kamer a viníka usvědčit z aktu, jenž snad nemůže patřit na žádné sportoviště.

Naším záměrem však není donášet svazu a disciplinární komisi, koho z kádru oponenta bychom již ve finále nechtěli potkat. Ať si Plzeň hraje i s hráči, kteří jsou schopni předvést takový "výkon". Jak řekl nejmenovaný soupeř po loňské semifinálové sérii: "Na každé prase se někde vaří voda". Jak trefné. Možná bude čas si to vyříkat po sezoně v klidu a možná se to také zamete pod kobereček, kdo ví. Fakt je ten, že na stěžování si jsme vskutku nepřistoupili.

Proč ale vůbec píši takovýhle obsáhlý text. Motivuje mě k tomu to, co se na Kladně odehrálo při dnešním zápase. Tvrdé utkání, takové k play off prostě patří. Sbírat výhry musí zákonitě bolet. Vše je však v pořádku, dokud se nestane nějaká zákeřnost.

Nechci snad nikomu sahat do svědomí. Poměrně pevně věřím, že oba incidenty se odehrály čistě pod vlivem emocí a ani jednoho z hráčů by nic podobného mimo hřiště ani ve snu nenapadlo. A co se vlastně stalo? Popravdě, z důvodů popsaných výše si nejsem jist, zda bych dokázal zažité správně interpretovat. Naštěstí není třeba, abych svým neobjektivním způsobem cokoli popisoval.

Budu se opakovat, ale toto prostě na žádné sportoviště nepatří.

A teď snad ta hlavní myšlenka. Zamyslete se prosím, a je jedno, zda-li jste z Kladna, Plzně nebo Horní Dolní, jak byste po tomto utkání zasedli k pracovnímu stolu a napsali článek, jenž by barvitě, ale přesně a věcně popsal to, co se na hřišti pětačtyřicet minut odehrávalo. Bylo by to těžké, nebo naopak zívačka? Dokázali byste to bez protlačení vlastního názoru, bez přidání špetky atmosféry, bez vhledu a bez účasti na dění? A pokud ano, k čemu by snad takový sterilní materiál byl? Jako objektivní novinařina do Sportu? Možná. Jako text pro fanoušky na týmový web? Čtyři z pěti zubařů říkají ne...

Ale pro představivost, vypadalo by to nějak takhle (ne nepodobně jiným jarním článkům): „V zápase tahaly oba týmy střídavě za kratší i za dělší konec lana. Zejména díky dobrým zákrokům brankářů se čekalo na úvodní gól až do jedenácté minuty, kdy se prosadil Topolánek (Kopecký). Ve druhé třetině se taktéž hodně střílelo, ale málo skórovalo. Jirotka i v této fázi zůstal nepřekonán, naopak Šulan inkasoval podruhé, tentokrát skvělou kombinaci první formace zakončoval přesně Kopecký (Trčka, Honický). Když navíc po přestávce ve vlastním oslabení projel jako uragán středem hřiště kapitán Příhoda, zdálo se, že je o vítězi rozhodnuto. Plzeň pak pouze korigovala výsledek Roušalem.“

A to je všecko. Neškodné. A kdo přišel, ten viděl ledacos, co se sem už nevešlo. Neměl bych asi zapomínat na možnost, že jsem prostě neschopen celou pravdu inteligentně napsat. Pakliže by mě tedy limitoval omezený intelekt, a já si to neuvědomoval, měl bych se asi řadě lidí omluvit... Mně však nezbývá nic, než smeknout před těmi hráči Plzně (a mám namysli naprostou VĚTŠINU), kteří se nenechali strhnout k ničemu, co k hokejbalu nepatří, a předváděli to nejlepší, co v nich je, aby svému týmu pomohli v boji o zlato.

A pochopitelně hlavně před hráči Alpiqu, již unesli tíhu okamžiku a nerozvířili už tak vyeskalované emoce.

Bylo by skvělé, kdybychom v diskusi dostali nějaké názory - a myslím názory smysluplné, bez nadávek a podobně. Pokud však po přečtení textu získáte pouze dojem, že nesnášíte bytostně jeho autora, můžete se postavit do fronty. Je dlouhá...