Následující text nic neřeší, nad ničím se nezamýšlí a nic nechce měnit.

Jedná se pouze o rozloučení s úspěšnou sezónou Mladšího dorostu HBC ALPIQ Kladno. A jelikož se nachází na stránkách našeho mateřského klubu a ne žádném oficiální hokejbalovém portálu, můžeme si dovolit na vše, co se tak úplně nepovedlo zapomenout a užívat si zaslouženou radost.

Tak a je dobojováno. Mladší dorost HBC ALPIQ Kladno se stal vicemistrem extraligy mladšího dorostu. Po dlouhé cestě se na Vsetínském asfaltu zastavil těsně pod vrcholem. Ale bylo to opravdu pod vrcholem ? Tým, který se začal rodit loni v srpnu ušel krok za krokem dlouhou cestu. Poctivá letní příprava a první zápasy dávaly tušit jeho sílu. Jak se stále víc vybrušovalo sestavení jednotlivých formací, hra v přesilovce či oslabení, bylo jasné, že letos bude ALPIQ opět jedním z favoritů soutěže. Před zimou sice přišlo pár zaváhání, ale jarní jízda nás bezpečně dovedla do play off. V urputných soubojích jsme přešli přes Pardubice a Most. Oba týmy patří k hokejbalovým stálicím a vzájemná utkání přinesla spousty nádherných hokejbalových momentů na obou stranách.

Dokázali jsme se postavit i spolku vsetínských hokej-balových hvězd. Sehráli jsme s nimi čtyři vyrovnané partie, při kterých hráči odevzdali všechno co mohli. Škoda, že si někdo plete hokejbal, amatérský sport, který vznikl jako alternativa pro kluky, kteří z různých důvodů nemohou nebo nechtějí hrát hokej, ale zároveň se nechtějí jen tak flákat po ulicích s letní doplňkovou přípravou hokejistů.

Ale nechme Vsetín Vsetínem. Ono totiž všechno má i druhou stranu. Trénink od tréninku, utkání od utkání bylo znát, jak se hráči sžívají nejen na hřišti, ale i v kabině. Od první podzimní cesty autobusem právě ze Vsetína, po „chlebíčkové“ období, přes fotbálky o zimní přípravu, návštěvu kina či aqvaparku. Pro neúčast na tréninku už musel být vážně pádný důvod, na zápas se jezdilo i s teplotou, fandit i se zraněním. Dvacet kluků v „problematickém“ věku 16-17 let, každý jiný, z jiného města, jiné školy, jiného zázemí dokázali utvořit partu, která táhla za jeden provaz. Při společných vycházkách a i jiných akcích bylo vidět, že každý se baví s každým, nikdo se nikoho nestranil, nikdo nebyl vyloučen. Na tréninky se nechodilo půl, ale často i hodinu před, aby se mohlo pokecat s klukama. A zpívalo se. Před zápasem v kabině, po zápase na výběhu, v autobuse. Chorály při nichž často běhal mráz po zádech nejen hráčům soupeře. Tady se rodilo to velké vítězství, které měli jen ve svých rukách a které jim nikdo nemohl vzít. Podařilo se jim naplnit samu podstatu kolektivního sportu. Vytvořit toho pověstného týmového ducha a přesvědčit se, že s jeho pomocí se dá v životě všechno překonat. Že nejde vždy jen o vlastní vítězství, ale že důležitější je pocit, že pro to člověk udělal maximum, co mohl, a to nejen kvůli sobě, ale hlavně pro ostatní. Pro mladé lidi neocenitelná životní zkušenost. Zkušenost, díky níž se dostali na vrchol ještě před vhozením úvodní finálové buly.

V mládežnických kategoriích je každý rok jiný. Polovina hráčů odejde, polovina přijde. Těžko říct jaká se sejde sestava v tom příštím ročníku, to se teprve ukáže. Já jen vím, že po té letošní, se mi bude vážně moc stýskat.

Ač se to nezdá, i Vsetín nás o něco obohatil. Díky finálové sérii vznikly další dvě sloky naší nekonečné klubové písně. Neodolám, abych je tu jako úsměvnou vzpomínku neuvedl…

Velvary, Velvary, kde jsou ty dolary

dolary jsou v prdeli a není za co pít

Jaškine tohle není hokej, tohle to je hokejbal

za týden začíná Ti v Mladý Bolce volejbal

Velvary……

Vsetínský trenér myslí že je nejlepší na světě

Ale chlapec nevšimnul si, že nehrajeme na ledě

Velvary….

A co na to říkají trenéři ?

Milan Maršner

Jak se Ti s týmem pracovalo ?

S celým týmem se mi pracovalo musím říct velice dobře, vždy se najdou dílčí problémy, ale to k celosezónní práci patří.

Jak by jsi hodnotil přístup hráčů k tréninkům a zápasům ?

Shrnuto do jednoho slova příkladný, kluci poctivě pracovali v trénincích, na které chodili téměř vždy v kompletním počtu a při zápasech svou vůlí a bojovností sklízeli to, co natrénovali. Přesto podotýkám vždy se najdou rezervy, které lze zlepšovat a na kterých lze lépe pracovat.

Kdy jsi začal věřit v sílu tohoto týmu, která ho dovedla až tak daleko ?

Týmu jsem věřil od začátku, kdy jsme se sešli na prvním letním tréninku. Byla to důvěra v tým a v sílu, kterou může prodat. Dávali jsme si postupné cíle, určitě jsme si na začátku neřekli "všechny přejedeme a budeme hrát finále", všichni jsme si přáli dojít co nejdále, zároveň mám pocit, že hráči si byli vědomi, že musí poctivě pracovat a obětovat se pro tým, aby se dostali tam kam si přejí. Od začátku se sezóna vyvíjí a cíle v ní přicházejí postupně. Přesto u této kategorie nejde pouze o "vítězství", ale také o jejich přípravu a výchovu pro další věkové kategorie.

Alpiq jako jeden z mála týmů před play off nedoplnil sestavu a závěrečné boje odehrál ve stejném složení jako základní část. Co tě vedlo k tomuto rozhodnutí ?

Částečná odpověď je v poslední větě předešlé otázky. Šel bych proti svému přesvědčení, že se to snažíme dělat správně. Tento tým pracoval od začátku poctivě jako celek jako jeden tým, a proto si jako jeden tým zasloužil zahrát to, co si za celou sezónu vybojoval. Myslím, že jsme zvolili správnou cestu.

Jak jsi vnímal podporu rodičů a fanoušků ?

Hodně, je úžasné jakou nám všichni rodiče a příznivci vytvořili atmosféru při nejen domácích zápasech. Celý tým to vnímal, hráči tím žili a všem za celý tým děkuji. Poděkování rodičům patří za celou sezónu, co pro kluky dělají a jak je podporují, oni vědí o čem mluvím.

Co bys popřál klukům do budoucna ?

Klukům přeji, aby si s této sezóny vzali to nejlepší, co jim tento tým a práce pro něj přinesla a dokázali to přenést jak do hokejbalového tak osobního života.

Závěrem patří mé poděkování nejen hráčům, rodičům, příznivcům, ale také klubu, a především Robertovi, Karlovi a Milošovi. Díky věřím, že všichni na tuto sezónu jen tak nezapomeneme.

Robert Procházka

Od mládí ses aktivně věnoval kolektivním sportům a byl členem různých teamů. Jak bys hodnotil práci tohoto, který jsi celý rok vedl ?

SUPER PARTA HRÁČŮ MAXIMÁLNÍ PŘÍSTUP JAK K TRÉNINKŮM TAK SAMOZŘEJMNĚ K ZÁPASŮM, NA VYSOKÉ ÚROVNI MORÁLNÍ VLASTNOSTI VŠECH HRÁČŮ.

Jak se ti s ním pracovalo ?

VELICE DOBŘE SE PRACUJE S HRÁČI, KTEŘÍ SAMI CHTĚJÍ A MAJÍ DŮVĚRU VE SVÉ TRENÉRY, ŽE TO CO SE TRÉNUJE A NACVIČUJE, TAKTIKA PŘI ZÁPASECH, JE TA SPRÁVNÁ CESTA K ÚSPĚCHU.

Co bylo podle tebe hlavní příčinou jeho úspěchu

HLAVNÍCH PŘÍČIN K ÚSPĚCHU JE NĚKOLIK, FANTASTICKÁ PARTA ( hráči, trenéři, rodiče ), CHUT VYHRAVAT A BÝT NEJLEPŠÍ, UČIT SE NOVÝM VĚCEM PŘI TRENINCÍCH a věřit jim,VELICE KVALITNÍ HLAVNÍ TRENÉR MILAN MARŠNER, BOJOVNOST A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ KLADENSKÉ SRDÍČKO.

Co bys popřál klukům do budoucna ?

DO BUDOUCNA BYCH VŠEM HRÁČŮM PŘÁL – TU SAMOU CHUŤ DO HOKEJBALU JAKOU MĚLI LETOS A ABY JIM CO NEJDÉLE VYDRŽELA, ABY SE JIM VYVAROVALA ZRANĚNÍ A MĚLI PEVNÉ ZDRAVÍ, ZDÁRNĚ DOKONČILI STUDIUM LETOŠNÍHO ROKU, ABY UDRŽELI TUTO PARTU, KTEROU LETOS VYBUDOVALI CO NEJDÉLE I DO DALŠÍCH ROČNÍKŮ, A V POSLEDNÍ ŘADĚ, ABY DÁL V JEJICH SRDÍČKÁCH BYLO TO KLADENSKÉ SRDCE.

Karel Koláčný

Kluci často přirovnávají svůj team k rodině. Tobě se na podzim narodil syn Filípek. Budeš mu někdy vyprávět o této sezóně a myslíš že by kluci mohli sloužit za vzor ?

Filípkovi budu vyprávět určitě o této sezoně, kde se sešla taková skvělá parta kluků (hráčů), kteří jsou skvělí kamarádi,hrají pověstným kladenským srdíčkem a pro mančaft obětují cokoliv. A proto si myslím, že jsou dobrým vzorem pro mého syna. A tímto bych chtěl poděkovat i rodičům a realizačnímu týmu za skvělou práci v sezoně.

Co bys popřál klukům do budoucna ?

Klukům bych do budoucna popřál, aby nepolevili v nasazení a měli více toho hokejbalového štěstí k získání té vytoužené zlaté medaile.

A co samotní hráči ? – náhodně posbírané střípky názorů

Názor vyjádřený hráči na síti focebook bezprostředně po návratu z finále :

….my nejsme team, my jsme rodina….

hráči mladšího dorostu HBC ALPIQ KLADNO

Bogan…Tenhle rok neměl chybu, dobrej team, dobrá nálada v kabině – jeden za všechny, všichni za jednoho…

Šimi….asi nejlepší sezóna, sešli se tu úplně nejlepší lidi, se kterými jsme hrál, ať v první nebo ve třetí lajně. Všichni se povzbuzovali, při vylučování nikdo nikomu nic nevyčítal.jsem rád, že jsme hrál s Králikem a Čížou a v přesilovkové lajně, která byla nejlepší v extralize. Velice rád bych také poděkoval trenérům….

Králik...souhlasím se Šimim, velice hodnotím týmové pojetí

Dejv … úspěch, pro který každý udělal co mohl, hezké zakončení mého působení v mladším dorostu,super parta

Lvíče…úspěšná sezóna, super přístup všech lidí k tréninkům i zápasům

Holič…tým se výborně semknul a po celou sezónu jsme si užili hodně srandy, hráli jsme jako jeden muž a všem za celou sezónu moc děkuju

Číža…úspěšná sezóna, výtečná parta, v takovémhle teamu se hraje jen párkrát za život

Jelen…bylo mi ctí hrát s Čížou

Čára...nejlepší team za poslední roky co hraju a všem za něj děkuju

Vondrys…tahle sezóna byla super, bylo vidět že jsme neuvěřitelně silný team, super parta..sranda…o to víc mě mrzí, že jsme s touhle super partou nedosáhli na titul..bude se mi po tom stýskat…

Šrámis…přesun z Habešovny do extraligového Alpiqu byl pro mne velkým přínosem. Poznal jsme skvělé kámoše a vůbec celý realizační team, díky kterému jsem se podle mého názoru postupně zlepšoval. Takovou sezónu jako jsem zažil teď, jsem ještě nezažil a myslím, že se to nebude jen tak opakovat. Děkuju všem

Izi…radši stříbro s takovým teamem co máme my, než zlato s takovým, jaký má Vsetín

Novis…skvělá parta, skvělej team ! u nikoho jiného jsem neviděl takovou týmovost…děkuju trenérům, že mi dali šanci v sezóně i play off. Jinak jsem rád, že jsem si zahrál s Robertem v útoku. Hraje se mi s Tebou fakt dobře, a doufám, že se ještě někdy v jedné lajně sejdeme. Takže ještě jednou díky kluci !

Candy...super výkon, super umístění, super parta

MY JSME KLADNO CO JSTE VY…….?

Celé to hokejbalové putování po vlastech českých připomínalo velké koncertní turné. Pojďme si tedy naposledy připomenout kdo, že nám to všem příznivcům mladšího dorostu Kladenského Alpiqu přinášel radost. Když jsem psal ve Vsetíně zápis, říkal jsem si, že to rozhodně nebude poslední teamová soupiska. Tu poslední si zasloužíte vytvořit pro své příznivce, tady, na klubových stránkách. Takže ve stejném a přece jiném stylu jako celou sezónu :

Číslo 35 , rychlé ruce rockového bubeníka – David „hrbí“ Hrbata

Číslo 38, nejlepší gólman celého play off, básník sršící vtipem David „dejv“ Schneider

Číslo 47, temperamentní hecíř, Tadeáš „taz béca“ Bečka

Číslo 78, vůdce se smrtonosnou střelou, Daniel „bogann“ Čermák

Číslo 86, s přehledem řeší každou krizi, Filip „izi“ Izaj

Číslo 3, o co méně je slyšet v kabině, o to větší rváč v zápase, Tomáš „jelen“ Jelínek

Číslo 82, jak v dravém proudu létá po hřišti Jakub „candát“ Klíma

Číslo 11, šikovné ruce a tvrdá střela, Štěpán „lvíče“ Lev

Číslo 18, pevná skála naší obrany Michal „stráňa“ Stránský

Číslo 17, kromě hokejky používá při hře i hlavu Jan „číža“ Čížek

Číslo 10, s ohromným přehledem a elegancí hraje Tomáš „králik“ Král

Číslo 32, pracant s tahem na bránu Lukáš „marťas“ Martínek

Číslo 14, bojovnost a důraz využívá Jan „lestr novis“ Novák

Číslo 22, rychlé nohy a věčný úsměv, Robert „holič“ Procházka

Číslo 24, před žádným soubojem neuhne Milan „šnoblik“ Schnaubelt

Číslo 71, střelec z každé pozice a obrovský srdcař Jakub „šimi“ Šíma

Číslo 89, vynikající technik s gólovým citem David „šrámis“ Šrámek

Číslo 21, od míčku nelze odstavit Jan „čára“ Šťastný

Číslo 79, neúnavný bojovník Daniel „vondrys“ Vondrák

Číslo 20, obrovské nasazení dává do hry Jakub „zechy“ Zechovský

HOŠI DĚKUJEM, HOŠI DĚKUJEM, HOŠI DĚKUJEM !!!