Být úspěšný hokejbalový tým přináší kromě hřejivého pocitu účasti v bojích o nejcennější kovy také notnou zápasovou dávku. Pro vrcholového, ale stále amaterského sportovce to znamená od září do června jen opravdu omezený počet volných dní. Ano, je to jeho volba, ale přesto bych se rád nad některými termíny na chvíli pozastavil.

Po roční pauze se na hokejbalové scéně znovu objevuje tradiční Evropský pohár, ale termín jeho konání je podlé mého názoru lehce nešťastný. Samozřejmě mi nejsou známy všechny důvody, které vedly k volbě termínu těsně po skončení ligy. Neznám termínovou listinu hokejbalových soutěží v Německu, Finsku či Rakousku a také ochotu klubů z těchto a dalších evropských zemí přicestovat v tom či onom termínu. Přesto přesun konání Eurocupu z předsezónního data (září) na posezónní (červen) nehodnotím kladně.

Pro české týmy, které si účast vybojovali skončila sezóna teprve tento víkend, v našem případě skončí ligová sezóna nejdříve za 14 dní. Program je tedy nabitý. Další víkend po Evropském turnaji se chystá Final four Českého poháru. Sám jsem zvědavý v jakém složení a pokud vůbec české týmy na tento turnaj nakonec pocestují. Pro valnou většinu hráčů by účast na tomto turnaji znamenala vybrání dalších pár dní dovolené, které mají od svých zaměstnavatelů k dispozici a to po necelém roce víkendů strávených místo s rodinami na hokejbalových hřištích. Není se tedy čemu divit, že omluvenek se trenérům nakupí opravdu požehnaně.

Pokud by se takovýto prestižní turnaj, který přinese další mezinárodní klubové srovnání, konal před zahájením sezóny, jako tomu bylo doposud, dá se očekávat kvalita kádrů jednotlivých týmů na mnohem vyšší úrovni. Týmy se připravují na novou sezónu, formují se jednotlivé formace, noví a mladí hráči bojují o zařazení do kádru atd.