Díky vítězství v základní části jsme vstupovali do semifinále jako již jistý medailista. Sportovní osud nám postavil do cesty Vsetín. Tým, který svými schopnosti přeměny připomíná ze všeho nejvíc chameleona. Zatímco v základní části se pravidelně pohybuje na hranici postupu, v play of se mu tradičně, nebývale daří. Pravda, tým se maloučko pozmění, proti nám nastoupilo v průběhu semifinále deset ( ! ) hráčů, které by jste na soupisce po dobu základní části hledali opravdu marně, ale s tím se nedá nic dělat a nezbývá než to přijmout jako fakt, zabojovat a nechat na asfaltu pověstné Kladenské srdce. To jak takový přístup přispívá k rozvoji našeho milovaného sportu, je otázkou pro někoho jiného.

Obrovská motivace čišela z našich borců před prvním utkání semifinále. Starší hráči cítili, že mají soupeři po loňském finále co oplácet, mladší se nechali strhnout atmosférou. Bohužel toto naše nasazení bylo od začátku brzděno sérií nedovolených zákroků. Z přesilové hry také soupeř poprvé skóroval a ujal se vedení. Když přidal Vsetín druhý zásah, začínalo být úzko. Ale naši kluci se dokázali vzchopit a zápas vyrovnat. V duchu této přetahované se neslo celé utkání. V čem se nám však krok z hosty udržet nepodařilo, byl počet potrestaných hráčů. Tuto statistiku jsme prohráli v poměru 13:6. Stálo nás to ale spoustu sil a tak došlo k tomu, že poté co jsme dokázali dotáhnout třetí, čtvrtý i pátý zásah soupeře, na šestý gól jsme už odpověď nenašli. I přes prohru nám však tento zápas ukázal, že dokážeme být Vsetínským hokejovým hvězdám víc než důstojným soupeřem.

I přes sobotní porážku, jsme vstoupili do nedělního zápasu naprosto bez obav a respektu. Úvodní nápor se však zužitkovat nepovedlo a tak se opět jako první radoval Vsetín. Brankou v páté minutě však zahájil urputnou přestřelku, na jejímž konci byl v osmé minutě stav dva – tři. Po chvilce zklidnění se našim podařilo proměnit vytvořený tlak a utkání bylo rázem srovnané. Vteřina dokonce a smůla na straně Alpinu začala poprvé v tento den úřadovat. Do konce třetiny chybí vteřina, většina diváků už odchází pro rybku, když v tom Vsetín udeří a opět se ujme vedení. Ani to nás však nezlomilo a ve druhé třetině jsme se pustili do hostů opravdu s vervou. Jenže jestli nám něco chybělo, bylo to opět ono pověstné štěstíčko. Z tlaku se nám podařilo vytěžit jen dva zásahy, soupeř přidal jeden a před třetí třetinou byl stav opět vyrovnán. Naše odhodlání však Vsetínští zchladili hned v úvodu třetí části, když se dvěma slepenými zásahy opět ujali vedení. Přes veškerou snahu a několik tyček se nám už míček za záda hostujícího brankáře umístnit nepovedlo a hosté ukončili výčet zápasu trefou do naší prázdné branky.

Před sobotní cestou do Vsetína si tým užil společný páteční výlet do Prahy, doplněný o sportovní aktivitu v podobě bowlingu. I v těchto chvílích kluci dávali najevo že jsou hlavě bezva parta a jestli je někde v našem týmu skrytá síla je to právě onen pověstný týmový duch.

Tento aspekt se naplno projevil i v sobotním odpoledni na Vsetínském hřišti. Domácí se opět ujali vedení, ale náš tým postupně zavřel obranné své obrané pásmo a naopak se stále častěji pouštěl do odvážných protiútoků. Tlak se ještě více projevil během druhé třetiny, kdy se nám podařilo ovládnout hru a srovnat skóre. V úvodu třetí části však přišla naše slabá minuta. Během třiceti vteřin hosté nejprve v přesilovce a následně i při vyrovnaném počtu hráčů na ploše dvakrát skórovali, čímž se ujali dvoubrankového vedení. Ani tento stav ale kladenského ducha nezlomil. Opět se nám podařilo vyrovnat hru a nedovolit Vsetínu odskočit na větší rozdíl. Čas však neúprosně běžel. Dvě minuty do konce, náš tým se nadechoval k poslednímu náporu, když nás zastavilo vyloučení. Naštěstí se nechal strhnout i soupeř a hra se vyrovnala. Další vteřiny utekly a do konce zápasu schází čtrnáct (!) vteřin. Trenér Alpinu si bere oddechový čas a pokyny jsou jasné a jednouché. Buly a střela. Je až obdivuhodná víra, kterou trenér v této fázi zápasu za tohoto stavu má ve své svěřence. Jak je to jednouché. Buly – rána góóól. Příznivci hostů vydechují úžasem, tlak stoupá, ale stále prohráváme a do konce už zbývá tak málo. Daří se dostat míček na stranu hostí a přerušit. Šest vteřin do konce, pokyny stejné. Jenže zopakovat celou akci by bylo v říši zázraků. Jenže hokejbalový bůh stál tentokrát na naší straně. Buly – rána – góóóóóóóĺ a je vyrovnáno !!! Domácí nechápavě kroutí hlavou, hosté se radují jak po výhře na mistrovství světa. Následuje prodloužení, zdramatizované několika vyloučeními ale zápas spěje k samostatným nájezdům. Naši borci se drží na střídačce kolem ramen a pětka odvážlivců se pouští do boje. Daří se ! Rozhodující nájezd proměňujeme a zaslouženě získáváme další zapás !

Nedělní ráno a bitva pokračuje. Vsetín nezklamal a jak je jeho zvykem operativně přes noc sehnal další posilu, tentokrát na své relativně slabé místo, na post brankáře. I s tímto novým domácím překvapením se nám daří se vyrovnat a dokonce poprvé v semifinále vstřílíme úvodní gól zápasu. Domácí však ještě do konce třetiny vyrovnávají a urputná bitva pokračovala dál. Druhá třetina byla z naší strany tradičně silná. Znovu jsme zavřeli domácí v jejich obraném pásmu, avšak hlavně díky zákrokům nového gólmana se nám podařilo proměnit pouze jednu z mnoha šancí. I tak tedy vyhráváme druhou část jedna nula a držíme šance dál. Úvod třetí třetiny, se však opět, již potřetí v této sérii bohužel povedl Vsetínu. Přesným zásahem se jim podařilo vyrovnat a zápas se dostal do prodloužení. Domácí přeskupili formace, poslali na hřiště to nejsilnější co našli na lavičce a po několika rychlých kombinacích se jim podařilo umístnit míček za záda našeho brankáře.

Přestože mají naši kluci v očích slzy, není se za co stydět. Bojovný výkon, kterým se celé semifinále prezentovali, je natrvalo zapsal do historie hokejbalového klubu HBC Alpiq Kladno.

Úmyslně není v celém článku není nikdo z hráčů zmíněn jmenovitě, neboť co jsme ? TÝM ! co jsme ? TÝM !! co jsme ? TÝM !!!

Po semifinále nám zbyl i jeden nový pokřik – kun.a, Bunda – to to letělo !

Zhodnocení trenéra :

velice kvalitní pozměněné mužstvo ( trenéři Vsetína pro úspěch udělali vše ) byli jsme rovnocenným soupeřem ve všech zápasech jsme proste byli LEPSI ale bohužel v rozhodujících momentech se k soupeři přiklonilo štěstí

Na úplný závěr bych velmi rád vyřídil od kluků Vám všem, kteří jste nám celé semifinále drželi palce dík za tu obrovskou podporu a důvěru která nám velmi pomáhala.Ať už to byla naprosto fantastická atmosféra při zápasech na Kladně, či fandění na pláži ve Vsetíně.