Doprostřed uplynulého týdne se vložil státní svátek, čehož využil hokejbalový svaz ke vložení zápasového kola. V netradičním anglickém týdnu sehráli tedy kladenští starší žáci rovnou tři dvojzápasy. Zajímavostí bylo, že jasně vedoucí Alpiq čekali druhý a třetí tým tabulky Ústí nad Labem a Most. Spojení skupiny střed se skupinou sever určitě zkvalitnilo soutěž. Kladenský tým však v konfrontaci s cizím krajem neobstál. Doposud jasně střílející Alpiq se totiž ve čtyrech zápasech zmohl pouze na jednu průměrnou vstřelenou branku na zápas.

Nejlepší hráči: Krpelán – Kolář.

Nejlepší hráči: Teinitzer – Zajíc

Nejlepší hráči: Manert – Krpelán

Nejlepší hráči: Bohuslav – Keimar

Úvodní zápas proti Ústí, nemohl začít lépe. Hned první střídání zúročil Fenyk ve vedoucí branku. Druhá řada, ve které se po dlouhé době objevil Teinitzer, Haisman a Knobloch mohla vzápětí přidat další a dobře se vedlo i třetí formaci. Ve čtvrté minutě si však chlapci špatně rozdělili hráče DDM, kteří se dostali do své první šance a hned ji proměnili. Po zbytek první části se hráči Alpiqu stále tlačili do šancí a vypadalo to dobře.

Od druhé třetiny se však obraz hry změnil. Místo, aby se Alpiq tlačil do koncovky a střílel, snažili se hráči pronikat individuálně. Ústí přivezlo hodně urostlých kluků, proti kterým jsme se nedokázali v soubojích jeden na jednoho a ani před branou prosadit. Zejména šikulové Prokop, Fenyk nebo Arlt nemohli pochopit, že to, co jim žrali soupeři z dolních pater tabulky, jim Severočeši nesežerou. Nakonec se k Alpiqu přiklonilo štěstí. Těsně před koncem druhé části sde vhazovalo před Krpelánem. Haisman však skvěle zapracoval při bully a Teinitzer si obhodil obránce Ústí, zařadil za dvě a face to face překonal ústeckého brankáře dvě vteřiny před sirénou.

Zdálo se, že gól do šatny by mohl Severočechy zlomit. Ve třetí části si Kladno vypracovalo několik gólovek, ale rozdílový gól nikdo netrefil. A tak přišel zasloužený trest. V poslední minutě se vhazovalo v kladenském obrném pásmu. Ústí zkusilo hru bez brankáře. Arlt nedůrazně vyhodil. Míček zachytil u mantinelu Vacek. Nahodil a míček se po odrazu dostal ke zcela volnému Kolářovi na ose hřiště ( Teinitzer s Haismanem stáli zcela mimo centrum hry ), ten skvěle vypálil a nedal Krpelánovi šanci. Došlo na nájezdy, kde Krpelán potvrdil svůj skvělý výkon a nikdo z Ústeckých si na něj nepřišel. Za Alpiq byl úspěšný hned v první sérii Teinitzer, což na vítězství za dva body stačilo.

Druhý zápas Alpiqu vyšel lépe. Po důrazné domluvě hráči zlepšili výkon. Zvýšili střelbu a Ústečtí neměli šanci na kontr. Často si pomáhali icingy. Pres dokázala udržet i třetí řada, která předchozí utkání nedohrála. Teď však nebyl důvod ji ztáhnout. Utkání rozhodla první řada, která si prohodila místo s dvojkou. Hlavně Teinitzer byl hodně vidět a neúnavně dřel. Sehranou dvojici Haisman Teinitzer doplnil bojovník Černý, který se cpal do branky a zaslouženě se dočkal svého prvního gólu v sezóně. Závěr si Alpiq lehce zkomplikoval, když nechal soupeře snížit, ale dobrým forčekingem nedovolil soupeři ani případnou power play.

Výkon Alpiqu ve druhém zápase byl o poznání lepší, přesto však opět díky nekonečnému množství spálených šancí, udělal ze zápasu zbytečně drama až do konce.

V sobotu zavítal náš tým opět bez Haismana a Knoblocha do mostecké hokejbalové arény. Mostečtí mají ze své arény netradičních sportů jistě výhodu, neboť umělý klouzavý povrch a obrovské rozměry hřiště je výhodou pro tým, který je na něj zvyklý. To bylo znát hlavně v pronikání do útočného pásma. Zatímco hráči Alpiqu se na útočné modré většinou zabrzdili, Mostečtí pronikali ke kladenským gólmanům mnohem snadněji. Přesto byly oba zápasy velice vyrovnané. V obou byl po dvou třetinách stav 0:0 a bylo jasné, že kdo dá gól vyhraje. Bohužel v obou koncovkách zápasu byli šťastnější Severočeši a jak už to bývá, byly to celkem nenápadné góly, které padly z ničeho, zatímco Kladenským za záda fantastického brankáře Bohuslava nepadlo nic.

V prvním zápase Alpiq předvedl bojovný výkon, ovšem opět v koncovce nekousal a vypracoval si minimum vyložených brankových příležitostí. Škoda, že se bojovný Teinitzer nechal v rozhodující chvíli zápasu potrestat osobním trestem. Hráči reklamovali po jediné mostecké brance posunutou branku a na konci předváděli zbytečné divadlo. Bůhvíjak to bylo. Bez gólu se vyhrát nedá a prohra budiž pro nás lekcí.

V druhém zápase se kladenský výkon zvedl. Dorazila hokejová posila Šimon Míka a bylo to znát. Šimon skvěle, ale bohužel jako jediný, dokázal využít širokého prostoru a skvěle pronikal po křídlech do mosteckého pásma. Jeho spoluhráči však žádný z jeho nápadů nedokázali využít. A tak se opakoval scénář z předchozího mače. Kladenští borci sice byli tentokrát lepší. Soupeře přestříleli, ale Bohuslava rozchytali k životnímu výkonu. Dvě minuty před koncem to zkusili Kladeňáci v šesti. Soupeře zamkli a nepustili do závěrečné sirény z pásma. Několik ran od modré opravdu volalo po vyrovnání, ale Bohuslav své druhé konto za den uhájil.

Nejspíš by bylo spravedlivé, aby se body rovnoměrně podělily. První zápas měl vyhrát Most, druhý Kladno, ale vše je jinak.

Oba soupeři ze severu ukázali Kladeňákům jak se má hrát srdcem a že nic nepřijde samo. Když je soupeř houževnatý, musí hráči prostě víc zabrat a dát do zápasu víc vůle. Stejně jako loni myslíme na celkově hodně vysoké umístění, ale s nasazením jaké jsme místy předvedli postoupíme stěží ze semifinálové skupiny.

Závěrem bych rád vysekl poklonu svým kolegům Fedákovi a Zajícovi. Čekal jsem, že se nestřetneme s žádnými nazdárky, ale kvalita obou týmů mne překvapila. Náš region je velmi silný a nedivil bych se, kdyby se Alpiq, Most i Ústí potkali i v květnu na Palmovce.